Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Akutní selhání ledvin je starší označení pro akutní poškození ledvin. Viz také akutní, ledviny.

Akutní srdeční selhání je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Obvykle je nutná hospitalizace. Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Viz také akutní, srdeční selhání.

Chronické selhání ledvin je starší označení pro chronické onemocnění ledvin. Viz také chronický, ledviny.

Selhání ledvin znamená náhlé zhoršení či postupné zhoršování funkce ledvin. Viz akutní poškození ledvin, chronické onemocnění ledvin. Viz také ledviny.

Akutní poškození ledvin, akutní postižení ledvin neboli AKI (zkratka pochází z anglického názvu acute kidney injury) je náhlé zhoršení funkce ledvin, což se projeví nárůstem množství močoviny a kreatininu v krvi, sníženou produkcí moči nebo obojím. AKI bylo dříve označováno jako „akutní selhání ledvin“. Jednou z možností léčby AKI je náhrada funkce ledvin. Viz také akutní, ledviny, chronické onemocnění ledvin.

Akutní postižení ledvin je jiný název pro akutní poškození ledvin. Viz také akutní, ledviny.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno čerpat dostatečné množství krve do ostatních částí těla. Může se jednat o chronické srdeční selhá(vá)ní, při kterém se tento jev vyvíjí dlouhodobě, často s postupným zhoršováním stavu, nebo o akutní srdeční selhání, k němuž dochází náhle (např. vlivem akutního infarktu myokardu nebo plicní embolie). Srdeční selhání může mít nicméně řadu příčin, většinou chronických; nejčastějšími příčinami jsou hypertenze a ischemická choroba srdeční.

Chronické srdeční selhání je srdeční selhání, které trvá již tři měsíce nebo i déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž však dochází k pomalému zhoršování srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání. V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně hospitalizován.

Levostranné srdečné selhání je srdeční selhání, při kterém je postižena levá strana srdce. Ta vhání krev okysličenou v plicích do tělního oběhu. Pokud nefunguje dostatečně, je tělo nedostatečně zásobené. Zpočátku se toto nedostatečné zásobení projevuje pouze při zvýšených nárocích (při fyzické zátěži), ale v pokročilém stadiu již i v klidu. Mezi důsledky levostranného selhávání patří snížený výkon, závratě, dušnost a nízký krevní tlak. Zároveň dochází k městnání (hromadění) krve v plicích. To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti.

Pravostranné srdeční selhání je srdeční selhání, při kterém je postižena pravá strana srdce. Ta přijímá odkysličenou krev z těla (z orgánů, svalů a dalších tkání), a vhání ji do plic k novému okysličení. Při pravostranném srdeční selhání způsobuje městnání krve v tělním oběhu hromadění tekutiny ve tkáních, především v nohou, hrudníku, v břišní dutině a játrech. Často si tak pacient všimne, že pásek, který byl ještě nedávno pohodlný, náhle tlačí, nebo toho, že jsou mu náhle těsné boty. Podobně může městnání krve v břiše způsobit pocit plnosti nebo ztrátu chuti k jídlu.